Mediální svět   |   Bankovní poplatky   |   Nová banka   |   Moje poplatky   |   Vstřícná banka   |   Digitaiment   |   Silniční zákon.cz   |   Poplatkožrout   |   Děkuji.eu


Ústavní soud nebo parlament: Kdo u občanů zvítězí?

11.09.2009, 08:18   |   Miroslav Zeman   |   komentářů (1)

Rychlé rozhodnutí Ústavního soudu o pozastavení vyhlášení voleb vzbudilo dosud nevídané zděšení politiků napříč politickými stranami. Ústavní soud si tak od některých politiků vyslechl tvrdou kritiku, od jiných sklidil uznání.

Samodestrukce poslanců není podle Ústavy možná

Stížnost poslance Melčáka spočívala v napadnutí rozhodnutí poslanecké sněmovny, senátu a následně i rozhodnutí prezidenta o vyhlášení voleb. Ústava jako nejdůležitější zákon s nejvyšší právní silou totiž možnost rozpuštění poslanecké sněmovny jejím vlastním rozhodnutím nezná. Nikde v Ústavě totiž není řečeno, že se může poslanecká sněmovna, byť ústavní, většinou sama rozpustit.

V podobném duchu rozhodoval i Ústavní soud, který se rozhodl postup parlamentu nevzít pouze na vědomí, ale naopak ho aktivně prozkoumat. Tímto svým aktivním postupem ovšem Ústavní soud zpochybnil termín konání voleb, který si politici stanovili.

Kritiku si Ústavní soud vysloužil především za zpochybnění rozhodnutí, které přijala třípětinová většina poslanecké sněmovny i senátu, tedy ústavní většina zákonodárců. Právě takto velká většina totiž může přijímat ústavní zákony či přímo měnit Ústavu. Proti takovým rozhodnutím nemůže Ústavní soud zakročit.

Rozhodnutí poslanců v rozporu s Ústavou

Kde tedy vznikla chyba? Poslanci a senátoři se rozhodli s velkou, ústavní rozhodovací většinou, přijmout způsob rozpuštění sněmovny, které však Ústava nezná. Naopak Ústava taxativně vyjmenovává způsoby, které vedou k rozpuštění poslanecké sněmovny. Rozpuštění parlamentu je tak v podstatě v rozporu s články Ústavy.

Zde právě tkví základní problém. Poslanci a senátoři sice mohou přijímat ústavní většinou ústavní zákony či měnit Ústavu, ale co když přijmou zákon, který je s Ústavou přímo v rozporu? V tom případě nelze nad celou situací mávnout rukou s odkazem na to, že parlament rozhodl ústavní většinou a nelze s tím nic dělat. V tomto případě ani nelze postupovat stylem pozdější zákon ruší zákon předchozí.

Pokud bychom totiž na tuto logiku přistoupili, existovalo by v našem právním řádu řada zákonů, které by mohly být v rozporu s články Ústavy, čímž by část Ústavy v podstatě neplatila. Pak by totiž nebylo možné považovat Ústavu za základní zákon.

V tomto případě Ústavní soud neřeší podstatu rozhodnutí poslanců a senátorů a neposuzuje zda měla či neměla být poslanecká sněmovna předčasně rozpuštěna, ale řeší ústavní konformitu a čistotu.

Přijdou občané rozhodnutím Ústavního soudu o ústavní právo volit?

Je však otázka, zda rozhodnutí soudců zbytečně neznejistilo nejen politickou scénu, ale i veřejnost, která s volbami ve stanoveném termínu už v podstatě počítala. Pokud by se totiž rozhodnutí Ústavního soudu občanům špatně či nedostatečným způsobem vysvětlilo, mohli by občané získat pocit, že je jim odpíráno či odkládáno jejich základní právo volit. Snaha Ústavního soudu o ústavní čistotu se tak může paradoxně proměnit nedůvěru občanů v náš ústavní pořádek a instituce. Občanům totiž bude jen velmi těžké vysvětlit, proč bez vlastní viny, nemohou jít volit a rozhodnou politický pat a krizi. A to přesto, že jim toto řešení bylo již dříve slíbeno a obecně se s ním počítalo.

Řešení? Místo konfrontace dohoda

Snaha o akci a protiakci ze strany soudů a následně ze strany politiků tak nebude mít žádného vítěze, ale mnoho poražených. Jako reakci na rozhodnutí Ústavního soudu totiž chystají politici další ústavně nestandardní opatření, které opět vyvolá reakci Ústavního soudu, který opět toto opatření pozastaví. A občané se nebudou stačit pit. Je tedy zřejmé, že bez odkladu voleb, žádné ústavně komfortní řešení není možné.

Již nyní je jasné, že současným „sporem“ si jak parlament tak Ústavní soud v očích občanů pohorší. Ani jedna instituce si také nemůže připsat vítězství. Obě instituce by se tak místo konfrontace měly spíše dohodnout na řešení, které bude pro občany nejvýhodnější, nezpochybní jejich důvěru v ústavní instituce a současně nám zachová Ústavu v takovém stavu, abychom ji mohli stále požadovat za základní zákon, který zajišťuje ústavní práva všem občanům České republiky.

Miroslav Zeman

Hlasujte v anketě o NEJŠKODLIVĚJŠÍ MONOPOL na http://www.mojepoplatky.cz/

Prohledat jednotlivé výrazy - Ústavní soud nebo parlament: Kdo u občanů zvítězí?

Ústavní , soud , nebo , parlament: , Kdo , u , občanů , zvítězí? ,

Ústavní soud nebo parlament: Kdo u občanů zvítězí?

zakona a rozum

myslim, ze by mel zvitezit zakon a rozum, tedy ze neni mozne mit zakony, ktere n...

Diskutovat

Výživné často přímo ruinuje otce

Manželka již podala žalobu a požádala o soudní vypořádání majetku v SJM. Teď jen... více »

Vyhrajete soud a stejně přijdete o svůj majetek

Jen v Česku je snad možné vyhrát soud a to dokonce u nejvyšší instatnce a stejně... více »

Nestačí si stěžovat, ale začít něco skutečně dělat

Tak moji milánkové .Neznalost zákona neomlouvá. Někteří místo vyse dávání v krčm... více »

Anketní otázka