Mediální svět   |   Bankovní poplatky   |   Nová banka   |   Moje poplatky   |   Vstřícná banka   |   Digitaiment   |   Silniční zákon.cz   |   Poplatkožrout   |   Děkuji.eu

Zákaz švarcsystému: riziko pro zaměstnance, nebo rozpočet?

02.06.2010, 13:34   |   LaS   |   komentářů (0)

Dáváte přednost práci na živnostenský list před pracovním poměrem? Můžete tím způsobit problémy sobě i vašemu partnerovi? § 13 zákona o zaměstnanosti si každý vykládá po svém. Padla však již první rozhodnutí soudů, která ruší chybná rozhodnutí úřadů!

Zákaz švarcsystému? Je to skutečně nutné?

V květnu byla schválena novela zákona o zaměstnanosti, která měla za úkol především lépe definovat podmínky, za nichž budou moci živnostníci pracovat beztrestně pro své odběratele. Zákon o zaměstnanosti dal totiž obrovské pravomoci a široký prostor pro volné uvážení úřadům práce a finančním úřadům, které při svých kontrolách mohly firmám, v případě podezření z uplatňování švarcsystému, vyměřit pokutu v maximální výši až 2 mil. Kč. Takto koncipovaný zákon vnesl do podnikatelského prostředí obrovské obavy a živnostníkům tak ztížil možnost uplatnění.

Dle kontroverzního paragrafu 13 jsou právnické nebo fyzické osoby povinny plnit běžné úkoly, vyplývající z předmětu jejich činnosti svými zaměstnanci, které k tomuto účelu zaměstnávají v pracovněprávních vztazích.

Hlavním úkolem novely bylo především zmenšení prostoru pro volné uvážení úředníků a stanovit konkrétnější podmínky a mantinely, za nichž se bude práce pracovníků poskytujících své služby, na základě živnostenského oprávnění, považovat za "zastřenou formu pracovněprávního vztahu". Již v úvodu je nutné konstatovat, že úkol se splnit plně nepodařilo. I nadále lze ustanovení zákona vykládat různými způsoby. Mnohdy se stává, že stejný či srovnatelný skutek považuje jeden pracovní úřad za porušení zákona, zatímco pracovní úřad v jiném okrese nevidí sebemenší pochybení.

Jde o ochranu práv zaměstnanců, nebo o naplnění státního rozpočtu?

Ze současného stavu lze mít oprávněný pocit, že státu ve skutečnosti nešlo o ochranu zaměstnanců a jejich práv, ale zejména o zajištění vlastních příjmů. Při práci na ŽL totiž "zaměstnavatel" významně ušetří na nutné administrativě i na vedlejších nákladech práce, tedy na odvodech, které za zaměstnance s průměrnou mzdou 18 000,- Kč činí až 6 300,- Kč, tedy 35 % z hrubé mzdy. Pracovník na ŽL rovněž nečerpá placenou dovolenou, nebývá nemocný apod. Je zde ovšem jedna podstatná skutečnost. I k práci na ŽL je třeba souhlasu obou stran. Člověk, který by na ŽL pracovat nechtěl či by to pro něj bylo nevýhodné, takovou práci přijímat nemusí. Stát se však rozhodl tento smluvní vztah zkomplikovat zmíněným paragrafem, který práci na ŽL ve svém konečném důsledku fakticky znemožňoval.

Od data účinnosti zákona již bylo podnikatelským subjektům uděleno stovky pokut a doměřeny nedoplatky odvodů za zaměstnance. Nutno však zdůraznit, že udělením pokuty vše nekončí. Podnikatelský subjekt má možnost odvolat se a uplatňovat svá práva před soudy. Mnohdy jistě toto odvolání může stát za to a podnikatel tak ušetří tisíce korun, které by jinak musel za pokuty a vyměřené nedoplatky uhradit.

Rozhodnutí úřadů bývají často chybná! Braňte se!

Právě před Nejvyšším správním soudem byli již někteří podnikatelé se svým odvoláním proti vadným rozhodnutím pracovních úřadů. Významným rozsudkem bylo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci stavební firmy, pro kterou pracovali zedničtí mistři na ŽL. Zmíněné firmě totiž finanční úřad vyměřil za práci těchto osob více než třísettisícovou daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, kterou by firma musela odvést v případě pracovního poměru, a nebral ohled na to, že všichni pracovali na živnostenský list. Městský soud rozhodnutí finančního úřadu potvrdil.

Nejvyšší správní soud však tento rozsudek jako nezákonný zrušil a odmítl tak názor, že v případě práce na živnostenský list jde o zastřenou formu pracovněprávního vztahu, kterou se chtěla firma vyhnout odvodům za své zaměstnance. Za důležitý pak soud považoval fakt, že sami pracovníci pracující na ŽL trvali na jiném vztahu než pracovněprávním. Stát tak neoprávněně zasáhl do smluvní svobody subjektů a nutil je k uzavření vztahu, který tyto strany uzavřít nechtěly. Bylo navíc konstatováno, že zákon o zaměstnanosti má za úkol především ochraňovat práva zaměstnanců, nikoliv sloužit ke zvyšování příjmů státního rozpočtu.

Toto přelomové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu tak do určité míry potvrzuje kontroverznost ustanovení zákona o zaměstnanosti a jeho aplikaci státními úřady v praxi. Jsou tak uskutečňovány kroky, které rozhodně nepřispívají ke zlepšování podnikatelského prostředí ani právní jistoty podnikatelských subjektů a jejich obchodních partnerů.

Prohledat jednotlivé výrazy - Zákaz švarcsystému: riziko pro zaměstnance, nebo rozpočet?

Zákaz , švarcsystému: , riziko , pro , zaměstnance, , nebo , rozpočet? ,

Pozor na praktiky ČSOB. Stačí malá nepozornost!

Chtěl bych jen upozornit na situaci, která se mě stala letos  a může s... více »

Pojišťovací Kocourkov v Česku vládne

Jsem vdova. Můj manžel ještě když žil si platil životní pojištění. Přesněji řeče... více »

Pozor na pojišťovací agenty a jejich sliby

Dnes je mó;dní uzavírat pojištění na kdeco. Pojišťovací agenti vás dovedou při l... více »

Anketní otázka